PS2 - Legacy of Kain Defiance

Detailní popis produktu

Legacy of Kain: Defiance pro PlayStation 2 konečně staví Kaina a Raziela vedle sebe jako dvě hratelné hlavní postavy. Po několika hrách, ve kterých jsi jejich cesty sledoval odděleně, se jejich kapitoly střídají a ukazují další události Nosgothu ze dvou rozdílných pohledů.

Defiance zároveň posouvá sérii výrazněji směrem k akci. Souboje jsou rychlejší, oba hrdinové mají vlastní schopnosti a velkou roli hrají zbraně, komba i telekineze. Přesto zůstává důležitý příběh, temná atmosféra a svět, jehož minulost ovlivňuje téměř každý další krok.

Kain a Raziel konečně v jedné hře

Největší změna Defiance je pro fanoušky série zásadní. Tentokrát nehraješ pouze za Kaina nebo pouze za Raziela. Hra mezi nimi střídá jednotlivé části příběhu a každý z nich dostává vlastní prostor.

Díky tomu sleduješ jednu větší událost ze dvou stran. Kain a Raziel mají jiné zkušenosti, jiné cíle a jiný pohled na to, co se v Nosgothu děje. Jejich rozdílné perspektivy postupně skládají dohromady příběh, který předchozí díly dlouho připravovaly.

Razielova cesta před Defiance přímo navazuje na Soul Reaver 2 pro PlayStation 2. Pokud tě zajímá Kainova samostatná PS2 kapitola, najdeš ji v Blood Omen 2: Legacy of Kain.

Souboje jsou rychlejší a výraznější

Defiance dává přímým soubojům větší prostor než předchozí díly. Kain i Raziel mohou spojovat útoky do kombinací, dostávat protivníky do vzduchu a pokračovat v útoku dřív, než se stihnou vzpamatovat.

Dobře to ukazuje i screenshot výše. Kain už nepůsobí jen jako postava pro pomalý průzkum temných lokací. V boji je agresivní, rychlý a dokáže protivníka ovládat způsobem, který odpovídá jeho upírské síle.

Výrazným prvkem je telekineze. Nepřítele můžeš odhodit, přitáhnout nebo využít okolní prostředí ve svůj prospěch. Římsy, nebezpečné překážky a další části lokací tak nejsou vždy jen kulisou souboje.

Kain a Raziel mají vlastní styl

Přestože oba hrdinové sdílejí akčnější základ hry, každý si zachovává vlastní charakter. Kain působí jako fyzicky dominantní upír, který se do protivníků dokáže pustit velmi přímo a tvrdě.

Raziel naopak dál navazuje na schopnosti a motivy známé ze Soul Reaveru. Jeho spojení se Soul Reaverem a nadpřirozenou stránkou Nosgothu zůstává důležitou součástí jeho postavy i způsobu hraní.

Střídání protagonistů proto nefunguje jen jako příběhový trik. Změna postavy mění i tempo jednotlivých částí a připomíná, že Kain a Raziel se ke stejnému světu dostali úplně jinou cestou.

Temný Nosgoth a návraty známých míst

Defiance se znovu odehrává v Nosgothu a během hry navštívíš místa spojená s historií celé série. Mezi výrazné lokace patří například Sarafan Stronghold nebo Avernus Cathedral.

Gotická architektura, masivní interiéry, ruiny a temné venkovní prostory dávají hře atmosféru, která k Legacy of Kain patří. Defiance přitom využívá toho, že hráč už některá jména, místa a události zná, a může je ukazovat v nových souvislostech.

Defiance nejvíc vynikne jako pokračování celé ságy

Kainův příběh začíná v Blood Omen: Legacy of Kain pro PlayStation 1, zatímco Raziel přebírá hlavní roli v Soul Reaveru. Jejich cesty se potom dál rozvíjejí přes Soul Reaver 2 a Blood Omen 2 až právě k Defiance.

Pro první průchod celou sérií proto dobře funguje pořadí Blood Omen → Soul Reaver → Soul Reaver 2 → Blood Omen 2 → Defiance. Když se k Defiance dostaneš až po předchozích dílech, mnohem lépe vyniknou vztahy mezi postavami i význam některých návratů a odhalení.

Celé pořadí jsme rozepsali také v článku Legacy of Kain: od Blood Omen přes Soul Reaver až k Defiance - jak jdou hry po sobě?.

Vyvrcholení klasické cesty Kaina a Raziela

Defiance těží hlavně z toho, že už nemusí Kaina ani Raziela představovat od začátku. Může se soustředit na jejich motivace, minulost a důsledky událostí, které se během předchozích her postupně skládaly dohromady.

Právě spojení obou protagonistů, akčnější souboje a důraz na pokračování hlavního příběhu dávají Defiance vlastní místo v sérii. Pro fanouška, který prošel předchozími díly, jde o přirozený další krok v temné sáze Nosgothu.

Ukázka hraní