Bomberman na PS1: 50 úrovní, retro grafika a chaos pro pět hráčů

Bomberman na PlayStation 1 dokazuje, že dobrý nápad někdy nepotřebuje třetí rozměr, obří příběh ani desítky tlačítek. Stačí bludiště, několik bomb, pár power-upů a ideálně čtyři kamarádi, kterým můžeš během několika sekund zničit dokonale připravený plán jediným správně načasovaným výbuchem.

Evropský titul nazvaný jednoduše Bomberman vyšel na PS1 v roce 1999. V Severní Americe se stejná hra později objevila pod výstižnějším názvem Bomberman: Party Edition. A právě druhý název velmi dobře vystihuje její největší sílu. Vedle 50 klasických úrovní totiž nabízí lokální bitvy až pro pět hráčů přes PlayStation MultiTap.

Pokud tě zajímá samotná hra, najdeš ji jako Bomberman pro PlayStation 1. Tady se ale podíváme hlavně na to, proč se na konci devadesátých let vrátil ke starému receptu, odkud se Bomberman vlastně vzal, co má společného s Lode Runnerem a proč dokáže několik bomb na jedné obrazovce vytvořit lepší multiplayerový chaos než mnohem složitější hry.

Který Bomberman na PS1 to vlastně je?

U Bombermana na první PlayStation může být zmatek už v samotném názvu. Na konzoli totiž existuje několik různých her se slovem Bomberman v názvu.

Hra, kterou máme na mysli tady, vyšla v Japonsku na konci roku 1998 a v Evropě v červenci 1999 jednoduše jako Bomberman. Na vývoji se podílela společnost Metro a evropské vydání měl na starosti Virgin Interactive.

Když stejná hra dorazila později do Severní Ameriky, dostala název Bomberman: Party Edition. Právě pod tímto názvem ji dnes najdeš v řadě zahraničních databází.

Bomberman nezačal na PlayStationu ani na Nintendu

Kořeny série sahají až do začátku osmdesátých let. První komerčně vydaný Bomberman se objevil v Japonsku v roce 1983 na domácích počítačích.

Základní nápad byl překvapivě blízko tomu, co známe dodnes: postava v bludišti pokládá bomby, výbuchy ničí překážky a nepřátele a hráč se musí naučit pracovat s časem a dosahem exploze.

Opravdovým základem pozdější série se ale stala výrazně přepracovaná verze pro Famicom z roku 1985. Právě tam se ustálila mnohem známější podoba Bombermana i systém 50 úrovní, ke kterému se PS1 vydání po mnoha letech znovu vrací.

Legenda o 72 hodinách programování

Historie Famicomového Bombermana obsahuje jednu z nejznámějších historek spojených s Hudson Soft.

Podle pozdějších vzpomínek na vznik hry měla klíčová Famicom verze vzniknout během mimořádně intenzivního programovacího maratonu dlouhého přibližně 72 hodin. Historka bývá spojována především s programátorem Shinichim Nakamotem.

Je ale lepší brát ji jako součást vývojářské historie a vzpomínek, ne jako tvrzení, že úplně celá hotová hra vznikla od první řádky kódu za jediný víkend. Podstatnější je, že při převodu na Famicom došlo k výraznému přepracování původního počítačového konceptu.

A při tom se Hudson opřel také o zkušenosti z jiné velmi úspěšné hry.

Její jméno? Lode Runner.

Bomberman a překvapivé spojení s Lode Runnerem

Hudson před Bombermanem připravoval vlastní Famicomovou verzi slavného Lode Runneru. Zkušenosti z tohoto projektu se následně promítly i do podoby Famicomového Bombermana.

Spojení ale jde ještě dál.

V klasickém Famicomovém Bombermanovi je hrdina robot, který touží uniknout z podzemního světa a stát se člověkem. Po dokončení všech 50 úrovní hra jeho osvobození přímo propojuje s postavou z Lode Runneru.

Je to jeden z těch krásně podivných momentů rané videoherní historie, kdy se dvě samostatně známé hry najednou ocitnou ve společném příběhovém vesmíru.

A protože PS1 Bomberman znovu staví právě na předělávce klasických 50 úrovní, nese si tento kus historie až na konzoli Sony.

Od Eric and the Floaters a Dyna Blaster zpět k Bombermanovi

Historie názvu Bomberman je v Evropě skoro stejně spletitá jako jeho bludiště.

Jedna z raných evropských počítačových verzí se objevila pod názvem Eric and the Floaters. Další evropská vydání některých Bomberman her zase používala jméno Dyna Blaster.

Teprve postupně se značka Bomberman začala používat konzistentněji také na evropském trhu. Super Bomberman pro SNES už evropské vydání původní jméno zachovalo a na PlayStationu se v roce 1999 na obalu objevilo prosté a sebevědomé Bomberman.

Je trochu ironické, že právě evropské vydání má nejjednodušší název. Americká verze z roku 2000 dostala dodatek Party Edition, který charakter hry vystihuje možná ještě lépe.

Když PS1 verze místo 3D raději couvla ke kořenům

Konec devadesátých let byl obdobím, kdy téměř každá známá série chtěla ukázat, že zvládne 3D grafiku. A samotný Bomberman nebyl výjimkou.

Na první PlayStation už předtím vyšel Bomberman World, který klasickou formuli převáděl do prostorovějšího izometrického zpracování. Série navíc experimentovala s dalšími žánry a na PS1 vzniklo třeba závodní Bomberman Fantasy Race.

Bomberman z roku 1999 udělal skoro opačný krok.

Místo otázky „jak uděláme Bombermana modernější?“ se vrátil k tomu, proč vůbec fungoval. Pohled shora, jasná mřížka, bloky, bomby, power-upy a soupeři, kteří se během několika sekund mohou změnit z kamarádů na úhlavní nepřátele.

Na konzoli známé Tomb Raiderem, Metal Gear Solidem a dalšími výraznými 3D hrami tak působí skoro jako připomínka, že ne každá dobrá herní myšlenka potřebuje přejít do třetího rozměru.

50 úrovní ve dvou grafických podobách

Singleplayer nabízí 50 klasicky postavených úrovní. V každé se pohybuješ mezi pevnými a zničitelnými bloky, likviduješ nepřátele a hledáš ukrytý východ.

Pod bloky se skrývají power-upy, které postupně mění možnosti Bombermana. Můžeš zvýšit počet současně položených bomb, prodloužit dosah exploze, zrychlit pohyb nebo získat další speciální schopnosti.

To nejzajímavější je ale hned na začátku.

Hra umožňuje vybrat si mezi režimy Retro a Modern. Retro režim záměrně připomíná původního Famicomového Bombermana, zatímco Modern stejný herní základ převádí do přepracované grafiky pro PlayStation.

Retro režim záměrně připomíná jednoduchou podobu klasického Bombermana.

Modern režim zachovává stejný základ, ale prostředí i postavy převádí do tehdy modernějšího vizuálu pro PlayStation.

Nejde tedy o případ, kdy vývojáři starou podobu jednoduše zahodili. Hráč si může sám zvolit, jestli chce nostalgickou variantu, nebo modernizované zpracování.

Dobový manuál navíc uvádí, že v Modern režimu se po každých deseti dokončených úrovních mění grafická podoba a hráč dostane krátkou animovanou Bomberman sekvenci. Moderní varianta tedy není jen jednoduchý filtr položený přes starou hru.

Pět hráčů, jeden MultiTap a spousta nepřátel

Singleplayer je zajímavý jako návrat ke kořenům. Skutečný důvod, proč mít Bombermana připraveného na herní večer, je ale Battle Mode.

S PlayStation MultiTapem může hrát současně až pět hráčů.

A pět lidí v Bombermanovi je úplně jiná disciplína než klidné čištění úrovní od počítačových protivníků.

Na začátku má každý malou část arény. Ničíš bloky, sbíráš power-upy a snažíš se získat prostor. Za chvíli už ale přes obrazovku létají několik polí dlouhé exploze, někdo kope bomby, další mění jejich pozici a jeden hráč téměř určitě skončí ve vlastním výbuchu.

Battle Mode je hlavní společenskou zbraní PS1 Bombermana. Přes MultiTap může na jedné konzoli bojovat až pět hráčů.

Právě jednoduchost pravidel pomáhá multiplayeru fungovat. Novému hráči stačí vysvětlit dvě věci: polož bombu a nestůj ve výbuchu. Všechno ostatní pochopí velmi rychle a pokročilejší taktika přijde sama.

Arény nejsou jen jinak barevné bludiště

Battle Mode používá osm základních kurzů ve třech úrovních obtížnosti, tedy celkem 24 variant arén.

A některé z nich výrazně mění způsob hraní.

Ve hře narazíš například na dopravníkové pásy, potrubí přemisťující bomby, ledové plochy, pohyblivé prvky nebo další mechanismy, které dokážou během několika sekund zničit plán, jenž by v obyčejné aréně fungoval dokonale.

To je důležitý rozdíl proti dojmu, který může vytvořit jeden screenshot. Battle Mode není jen stejné čtvercové bludiště s jinou texturou. Nejlepší arény nutí hráče upravit taktiku podle toho, co samotné prostředí dělá.

Proč jednoduchý Bomberman funguje tak dobře

Bomberman stojí na jednom z nejjednodušších pravidel v herní historii: bomba exploduje do čtyř stran a výbuch zastaví překážka.

Jenže jakmile na jedné obrazovce začne hrát několik lidí, z jednoduchého pravidla vzniká překvapivě hluboká hra.

Musíš počítat s časem do exploze, délkou plamene, únikovou cestou, polohou soupeře a dalšími bombami. Jedna správně položená bomba může spustit řetězovou reakci a z bezpečného místa během sekundy vytvořit past.

A pak je tu největší nepřítel každého hráče Bombermana: vlastní sebevědomí.

Čím více power-upů nasbíráš, tím ničivější jsi. Současně ale roste šance, že špatně odhadneš dosah vlastního výbuchu nebo se sám uzavřeš mezi bombu a zeď.

Právě proto jsou odvety tak návykové. Když prohraješ, máš skoro vždy pocit, že příště už stejnou chybu rozhodně neuděláš.

Battle Mode není jen o barevných Bombermanech

Multiplayerová část obsahuje mnohem pestřejší sestavu postav než jen klasické barevné varianty Bombermana.

Ve hře se objevují například Pretty Bomber, Honey, Kotetsu, Bomber the Kid, Hammer Bomber nebo Jet Bomber a další postavy známé z tehdejšího světa Bombermana.

Jednotliví účastníci se mohou lišit pohybem, rychlostí nebo dalšími vlastnostmi. Battle Mode tak působí spíš jako oslava tehdejší série než jako jednoduchý multiplayerový bonus přilepený k remaku starého singleplayeru.

Dobové recenze a pohled dnešního hráče

Přijetí hry dobře vystihovalo to, co u Bombermana funguje dodnes.

Největší síla neleží ve filmovém příběhu ani technicky převratné grafice. Je v jednoduchém systému, který se rychle naučíš a který začne být mnohem zajímavější ve chvíli, kdy proti sobě stojí několik skutečných hráčů.

Singleplayer je proti tomu mnohem tradičnější. Nabízí 50 úrovní a pěknou možnost přepínat mezi dvěma grafickými podobami, ale nepokouší se z Bombermana udělat rozsáhlé příběhové dobrodružství.

To je vlastně spravedlivý pohled i dnes.

Pokud hledáš dlouhou sólovou PS1 hru plnou příběhu a neustále nových mechanismů, není tenhle Bomberman jedním z nejambicióznějších titulů konzole.

Pokud ale chceš hru, kterou pochopí téměř každý během jediné minuty a která dokáže ve více hráčích vytvářet nečekané situace celé hodiny, její stáří je mnohem méně podstatné.

Evropské vydání a Party Edition

Evropský Bomberman nese katalogové označení SLES-01893 a na trh přišel v červenci 1999. Evropským vydavatelem byl Virgin Interactive, zatímco původní japonské vydání vydal Hudson Soft.

Existuje také pozdější evropské White Label vydání. To používá stejný herní kód SLES-01893, takže při identifikaci konkrétního vydání nestačí sledovat pouze číslo hry.

Americká verze je naopak snadno rozpoznatelná podle názvu Bomberman: Party Edition.

Má Bomberman na PS1 smysl i dnes?

Ano, a u multiplayeru možná ještě víc než u řady technicky působivějších PS1 her.

Singleplayer je dnes zajímavý hlavně jako hratelný kus historie. Dostaneš 50 úrovní klasického Bombermana a můžeš si přímo porovnat retro a tehdy modernizovanou podobu.

Ale pokud máš MultiTap a několik ovladačů, začne dávat Party Edition část amerického názvu skutečný smysl.

Hra nepotřebuje dlouhý tutorial, není závislá na perfektní znalosti angličtiny a jeden zápas netrvá věčnost. To z ní dělá velmi dobrou volbu pro retro večer i dnes.

Pokud hledáš další hry na společné hraní, projdi si také náš výběr nejlepších multiplayer her na PlayStation 1.

A pokud chceš vidět, kam se Bomberman posunul na další generaci PlayStationu, podívej se na Bomberman Hardball pro PlayStation 2. Vedle klasických bombových bitev přidává tenis, golf, baseball i režim Bomberman Living.

Jak Bomberman na PS1 vypadá při hraní

Podívej se na PlayStation verzi přímo v akci:

Související hry a čtení

• Bomberman pro PlayStation 1 – evropská verze hry, které je věnovaný tento článek.
• Nejlepší multiplayer hry na PS1 pro dva i partu – další tipy na společné hraní na jedné konzoli.
• Bomberman Hardball pro PlayStation 2 – pozdější experiment série kombinující klasický Battle Mode se sporty.
• Hry pro PlayStation 1 – další retro tituly pro první PlayStation.

Zdroje a ověření

Informace v článku byly porovnány s evropskými PAL databázemi, release údaji GameFAQs, dobovým manuálem Bomberman: Party Edition, obrazovými materiály PlayStation verze a retrospektivními zdroji věnovanými historii série Bomberman.

Časté otázky

Je Bomberman na PS1 stejná hra jako Bomberman: Party Edition?

Ano. Hra vydaná v Evropě a Japonsku jednoduše jako Bomberman vyšla v Severní Americe později pod názvem Bomberman: Party Edition. Regionální vydání mají odlišné obaly a katalogová čísla.

Kolik úrovní má Bomberman na PS1?

Singleplayer obsahuje 50 hlavních úrovní a vedle nich také bonusové části.

Jaký je rozdíl mezi Retro a Modern režimem?

Herní základ zůstává stejný, ale liší se grafické zpracování. Retro režim připomíná klasického Famicomového Bombermana, zatímco Modern používá přepracovanou grafiku pro PlayStation.

Kolik lidí může hrát Bombermana na PS1?

S PlayStation MultiTapem může Battle Mode hrát až pět hráčů současně.

Kolik multiplayerových arén hra nabízí?

Battle Mode pracuje s osmi kurzy ve třech úrovních, tedy celkem s 24 variantami. Jednotlivé arény navíc využívají rozdílné mechanismy a překážky.

Je Bomberman na PS1 totéž jako Bomberman World?

Ne. Bomberman World je samostatná PS1 hra s prostorovějším izometrickým zpracováním. Evropský Bomberman z roku 1999 se naopak výrazně vrací ke klasickému stylu série.

Co má Bomberman společného s Lode Runnerem?

Hudson při tvorbě Famicomového Bombermana využil zkušenosti získané při práci na Lode Runneru. Závěr klasického Bombermana navíc obě hry přímo příběhově propojuje.

Kdo vytvořil PS1 Bombermana?

Vývoj PlayStation verze je připisován společnosti Metro. Evropské vydání distribuoval Virgin Interactive, zatímco v Japonsku hru vydal Hudson Soft.

Existuje Bomberman také na PlayStation 2?

Ano. Jedním z PS2 titulů je Bomberman Hardball, který vedle klasického Battle Mode nabízí také tenis, golf a baseball.