Nightmare Creatures na PS1: krvavý Londýn, monstra a horor, který tě nutil bojovat

Nightmare Creatures na PlayStation 1 je horor z doby, kdy ještě nebylo jasné, jak má 3D hororová hra vlastně vypadat. Místo pomalého hospodaření s municí jako v Resident Evilu tě žene do ulic Londýna, dá ti do ruky meč nebo bojovou hůl a prakticky ti řekne: bojuj, nebo zemřeš.

V ulicích roku 1834 se potulují zmutovaná monstra, mrtví vstávají z hrobů a za celou katastrofou stojí Adam Crowley a tajemné Bratrstvo Hekaté. Jenže pod krvavým akčním hororem se skrývá mnohem zajímavější historie: skutečný Samuel Pepys, Velký požár Londýna, dobové mapy města, vlastní 3D technologie francouzského studia Kalisto, neobvyklý adrenalinový systém a série, která měla pokračovat mnohem dál.

Pokud tě zajímá samotná hra, najdeš ji jako Nightmare Creatures pro PlayStation 1. V článku se ale podíváme hlavně za kulisy a na věci, které z obyčejného popisu na krabičce nepoznáš.

Článek obsahuje základní informace o příběhu a vývoji hry, ale vyhýbá se zásadním spoilerům z jejího závěru.

Londýn roku 1834 jako hororové hřiště

Nightmare Creatures tě neposílá do vymyšleného fantasy království ani do moderního města. Jeho kulisou je Londýn roku 1834 – město úzkých ulic, hřbitovů, stok, doků, tunelů a temných zákoutí, které jako by přímo čekalo na invazi monster.

Do ulic se šíří podivná nákaza. Lidé mizí nebo se mění v groteskní bytosti, mrtví vstávají z hrobů a za událostmi postupně vystupuje Adam Crowley a Bratrstvo Hekaté. Právě Crowley se pokouší navázat na dávné experimenty tajné společnosti a využít jejich výsledky k vytvoření armády nestvůr.

Výsledkem není survival horor ve stylu pomalého průzkumu uzavřeného sídla. Nightmare Creatures využívá hororovou atmosféru jako kulisu pro mnohem rychlejší akční hru, kde se na tebe protivníci pravidelně vrhají přímo z mlhy, tmy nebo úzkých uliček.

Déšť, dlažba, šero a prázdné ulice pomáhají Nightmare Creatures vytvořit výraznou gotickou atmosféru.

Jak Nightmare Creatures přepsalo Velký požár Londýna

Jedna z nejlepších historických zvláštností hry se odehrává dávno před samotným rokem 1834.

Nightmare Creatures využívá skutečnou historickou postavu Samuela Pepyse, anglického úředníka a autora slavného deníku ze 17. století. Skutečný Pepys zaznamenal mimo jiné průběh morové epidemie i Velkého požáru Londýna z roku 1666 a jeho zápisky dnes patří mezi nejznámější dobová svědectví o katastrofě.

Hra si ale historii upravuje po svém.

V příběhu Nightmare Creatures se Pepys zapojí do Bratrstva Hekaté, zjistí, že jeho členové experimentují s látkou měnící lidi v monstra, a rozhodne se jejich práci zastavit. Zničení jejich základny pak herní fikce propojí právě s Velkým požárem Londýna.

Právě tahle kombinace skutečných jmen, událostí a čisté hororové fikce pomáhá světu hry působit zajímavěji než obyčejná historka o šíleném vědci a jeho příšerách.

Kalisto, pracovní název Gothik a vlastní 3D technologie

Za Nightmare Creatures stálo francouzské studio Kalisto Entertainment. V době vzniku hry ještě nešlo o značku, kterou by běžný hráč automaticky spojoval s velkým konzolovým hororem, ale studio mělo vysoké technické ambice.

Nightmare Creatures se během vývoje objevovalo také pod pracovním názvem Gothik. Jméno docela přesně vystihovalo směr projektu: místo čistého sci-fi nebo tradiční fantasy mělo jít o temný svět inspirovaný gotickým hororem a evropským 19. stoletím.

Technicky byla hra zajímavá také tím, že šlo o první titul vytvořený pomocí LibSys, vlastního 3D vývojového systému Kalista. Studio si tedy nebralo pouze existující technologii a nestavělo na ní obsah – zároveň vytvářelo vlastní nástroje pro prostředí, modely a 3D scénu.

Na první PlayStation to bylo období experimentů. Vývojáři zjišťovali, jak daleko mohou tlačit počet polygonů, světelné efekty, mlhu, animované nepřátele i rychlost vykreslování. Nightmare Creatures je přesně produktem této doby: technicky má řadu nedokonalostí, ale zároveň je na něm vidět chuť zkoušet věci, které ještě neměly ustálená pravidla.

Londýn nevznikal úplně od oka

Kalisto se při tvorbě prostředí nespoléhalo jen na obecnou představu „starého Londýna“. Vývojáři podle dobových materiálů pracovali s mapami a architektonickými plány z 19. století, aby jednotlivá prostředí dostala věrohodnější historický základ.

Hráč postupně prochází například Chelsea, hřbitovy, doky, tunely, kanály, městské ulice nebo okolí londýnské zoo. Samozřejmě nejde o historickou simulaci jedna ku jedné. Skutečné prostředí slouží jako základ pro level design plný tajných cest, překážek a monster.

Právě díky tomu má ale Nightmare Creatures jednu z nejvýraznějších atmosfér mezi akčními PS1 tituly. Cihlové zdi, dlažba, železné ploty, déšť, mlha a slabé osvětlení vytvářejí místo, které působí současně historicky i skoro pohádkově zlověstně.

Adrenalin, který tě nutil vyhledávat monstra

Nejzajímavější herní mechanika Nightmare Creatures je nenápadný ukazatel, který zásadně mění způsob hraní: adrenalin.

Adrenalin postupně klesá. Pokud ho necháš vyčerpat, začne hra ubírat zdraví. Jak ho doplníš? Především tím, že zabíjíš další protivníky.

Tím Nightmare Creatures obrací logiku řady hororových her své doby. V Resident Evilu bývá často rozumné šetřit municí, nepřítele obejít nebo se soubojům úplně vyhnout. Tady tě hra naopak tlačí dopředu. Dlouhé opatrné přešlapování a bezpečné prozkoumávání okolí může být samo o sobě problém.

Adrenalin zároveň vysvětluje tempo celé hry. Monstra nejsou pouze překážkou mezi dvěma místnostmi. Jsou současně prostředkem, jak udržet postavu v kondici a pokračovat dál.

Nadia a Ignatius: dvě tváře stejné noční můry

Nightmare Creatures nabízí dvě hratelné postavy: Nadiu Franciscus a Ignatia Blackwarda.

Nadia je dcerou doktora Jeana Franciscuse, jehož vyšetřování událostí kolem Crowleyho skončí tragicky. Je rychlá, pohyblivá a v boji používá především meč.

Ignatius Blackward je kněz a znalec okultismu, který se do případu zapojí díky nalezeným materiálům souvisejícím s Bratrstvem Hekaté. Jeho hlavní zbraní je bojová hůl a působí jako fyzicky těžší alternativa k Nadie.

Nejde o dvě úplně odlišné kampaně, ale každá postava má vlastní animace, styl útoků a kombinace pohybů. Volba hrdiny proto mění hlavně pocit ze samotných soubojů.

Monstra bojovala dál i bez některých částí těla

Nightmare Creatures se na konci 90. let rozhodně nesnažilo být decentní.

Boj je založený převážně na kontaktních útocích, kombinacích a speciálních pohybech. Dobové americké propagační materiály lákaly na více než 28 „mutilating moves“ a přímo zdůrazňovaly možnost protivníky během soubojů mrzačit.

Na tehdejší 3D hru bylo efektní především to, že některým monstrům můžeš useknout končetinu a nepřítel přesto pokračuje v útoku. Brutalita tak není jen efekt při definitivní smrti – je viditelnou součástí boje.

Nightmare Creatures staví na kontaktních soubojích a mnohem agresivnějším tempu než klasické survival horory své doby.

Vedle hlavních zbraní lze používat také pistole, výbušniny, miny, ohnivé bomby nebo magické předměty. Nightmare Creatures tím působí spíš jako hororový beat 'em up zasazený do průzkumného 3D prostředí než jako čistokrevný survival horor.

Pokud tě zajímá opačný přístup, kde je důležitější šetření zdrojů, pevné kamery a rozhodování, jestli vůbec bojovat, stojí za srovnání Resident Evil na PS1. Nightmare Creatures a Resident Evil patří do stejné hororové generace, ale jejich tempo je skoro opačné.

Jedni viděli skvělý horor. Druzí opakující se mlátičku

Dobové recenze Nightmare Creatures se v jednom shodovaly poměrně často: hra měla velmi silnou atmosféru a povedený design monster.

Mnohem méně jednotné už byly názory na samotné hraní.

Část recenzentů oceňovala rychlé tempo, množství útoků a náročnost. Jiní kritizovali ovládání, kameru, některé plošinové pasáže a hlavně fakt, že se souboje po delší době začínají opakovat.

GameSpot u původní PlayStation verze vytýkal například obtížné provádění složitějších kombinací, skákání nebo fakt, že hráč často skončí u několika jednodušších útoků. Když Kalisto o rok později připravovalo verzi pro Nintendo 64, některé problematické prvky už byly upraveny.

To je důležitý kontext i při hraní dnes. Nightmare Creatures není zapomenutá dokonalá klasika, kterou všichni v roce 1998 neprávem přehlédli. Je to ambiciózní hra se silnými nápady a stejně viditelnými nedostatky.

Activision v Americe, Sony v Evropě

Zajímavý je také příběh vydání samotné hry.

Původně se počítalo s vydavatelem Mindscape, ale o titul byl podle dobových zpráv značný zájem. Krátce před E3 1997 získal severoamerická vydavatelská práva Activision.

Situace se navíc lišila podle regionu. V Severní Americe vyšlo Nightmare Creatures na PlayStationu na podzim roku 1997 pod Activisionem, zatímco evropskou PlayStation verzi vydala Sony Computer Entertainment Europe na začátku roku 1998.

To je také důvod, proč se u hry můžeš setkat s rokem 1997 i 1998. Nejde nutně o chybu databáze – jednotlivé regionální verze skutečně přicházely na trh v rozdílných termínech.

Divoký marketing Nightmare Creatures

Marketing Nightmare Creatures přesně odpovídal době, kdy herní reklamy rády soutěžily v tom, která bude temnější, krvavější nebo provokativnější.

Propagační materiály zdůrazňovaly hordy monster, brutalitu soubojů a speciální pohyby, kterými bylo možné protivníky doslova rozebírat na kusy. Nightmare Creatures se tak neprodávalo pouze jako hororová hra. Reklama chtěla hráči především říct, že tentokrát nemusí být bezmocnou obětí.

Dobová propagace Nightmare Creatures stavěla na temném vizuálu, monstrech a brutalitě, která hru odlišovala od pomalejších hororů.

V tom je marketing Nightmare Creatures zajímavý i dnes. Zatímco řada hororových her prodávala především pocit strachu a zranitelnosti, tady byl hlavním lákadlem také pocit, že se monstrům můžeš postavit čelem a jejich útok jim vrátit.

Na zapomenutou hru se Nightmare Creatures prodávalo překvapivě dobře

Dnes může Nightmare Creatures působit jako kultovní hra, kterou zná jen část fanoušků první PlayStation. Ve své době ale rozhodně nešlo o obchodní propadák.

Dobové údaje spojované s Kalisto Entertainment uvádějí, že se první díl dostal na více než 1,5 milionu prodaných kusů po celém světě. Na nový titul od francouzského studia s vlastní značkou šlo o velmi silný výsledek.

Úspěch byl dostatečný na to, aby vzniklo pokračování a kolem Nightmare Creatures se začaly plánovat mnohem ambicióznější projekty.

Dochované PS1 prototypy ukazují hru těsně před vydáním

Stejně jako u řady dalších PS1 titulů se dochovaly i vývojové verze Nightmare Creatures.

Archiv Hidden Palace eviduje například prototyp z 22. srpna 1997. Dochovaný je také evropský review build ze 17. září 1997, který už je velmi blízko finální PAL verzi.

Pro fanoušky herní historie jsou podobné buildy cenné hlavně proto, že umožňují sledovat stav hry krátce před vydáním a porovnávat rozdíly mezi vývojovou a prodejní verzí.

U Nightmare Creatures je navíc zajímavé, že pracovní materiály a archivované promo soubory dodnes používají také původní označení Gothik, takže starý název projektu nezmizel úplně beze stopy.

Nightmare Creatures II, plánovaný film a trojka, která zmizela

První Nightmare Creatures nebylo konec.

V roce 2000 následovalo Nightmare Creatures II pro PlayStation a Dreamcast. Pokračování posunulo děj o století dál, přineslo jiného hlavního hrdinu a původní adrenalinový systém už nepoužívalo.

Ve stejném období začala značka přitahovat pozornost také mimo videohry. V prosinci 2000 byla oznámena filmová adaptace Nightmare Creatures. Projekt se ale nikdy nedostal do skutečné produkce.

Ještě zajímavější je osud plánovaného třetího dílu.

Nightmare Creatures III: Angel of Darkness mělo vzniknout pro PlayStation 2, Xbox a GameCube. Dochované koncepty počítaly s přesunem do Prahy 19. století a s novou hrdinkou spojenou s havranem.

Do vývoje ale zasáhly finanční problémy Kalisto Entertainment. Studio skončilo a značka přešla dál. V lednu 2003 Ubisoft oznámil, že získal práva na Nightmare Creatures III i samotnou značku a ve vývoji bude pokračovat.

Hra přesto nikdy nevyšla.

Právě proto má dnes Nightmare Creatures zvláštní status. Nebyla to jednorázová hra bez publika. Byla to značka, která měla pokračování, vysoké prodeje a plány na další média – a přesto téměř úplně zmizela.

Má Nightmare Creatures na PS1 smysl hrát dnes?

Ano, pokud od něj čekáš správný typ zážitku.

Jestli chceš dokonale přesnou akční hru, moderní kameru nebo hluboký soubojový systém, stáří Nightmare Creatures ucítíš velmi rychle.

Pokud tě ale zajímá historie PS1 hororů, gotická atmosféra, agresivnější alternativa k Resident Evilu nebo rané experimenty s 3D akcí, má hra pořád vlastní charakter.

A hlavně: málokterý PS1 horor tě postaví do situace, kdy na jedné straně vidíš monstra v temné londýnské ulici a na druhé straně ti ubíhající adrenalin říká, že před nimi rozhodně nemáš utíkat.

Pokud chceš vidět úplně jinou podobu hororu na stejné konzoli, podívej se také na Silent Hill pro PlayStation 1. Silent Hill staví na nejistotě, zvuku a zranitelnosti obyčejného člověka, zatímco Nightmare Creatures tě mnohem častěji nutí postavit se nebezpečí čelem.

A jestli tě baví méně známé temné akční hry z první PlayStation, přečti si také náš článek Deathtrap Dungeon na PS1, kde se místo londýnských ulic vydáme do fantasy dungeonu plného monster a pastí.

Jak Nightmare Creatures vypadá při hraní

Podívej se na původní PlayStation verzi přímo v akci:

Související hry a čtení

• Nightmare Creatures pro PlayStation 1 – hra, které je věnovaný tento článek.
• Silent Hill pro PlayStation 1 – úplně jiný přístup k PS1 hororu založený více na atmosféře, zvuku a nejistotě.
• Resident Evil na PS1: který díl vybrat? – srovnání hlavních Resident Evil her na první PlayStation.
• Deathtrap Dungeon na PS1 – další méně obvyklá temná 3D akce z éry první PlayStation.

Zdroje a ověření

Historické a herní informace v článku byly porovnány s dobovými propagačními materiály, archivovanými recenzemi, údaji o PAL vydání, materiály Kalisto Entertainment, archivem prototypů Hidden Palace a historickými zdroji k Samuelu Pepysovi a Velkému požáru Londýna.

Časté otázky

Kdy vyšlo Nightmare Creatures na PlayStation 1?

První PlayStation vydání se objevilo v Severní Americe v roce 1997. Evropská PAL verze následovala na začátku roku 1998, proto se u hry můžeš setkat s oběma roky.

Kdo vytvořil Nightmare Creatures?

Hru vyvinulo francouzské studio Kalisto Entertainment. V Evropě PlayStation verzi vydala Sony Computer Entertainment Europe, zatímco v Severní Americe ji vydával Activision.

Kdo jsou Nadia Franciscus a Ignatius Blackward?

Jsou to dvě hratelné postavy Nightmare Creatures. Nadia používá především meč a je rychlejší bojovnicí, zatímco Ignatius je kněz a znalec okultismu bojující hlavně pomocí hole.

Jak funguje adrenalin v Nightmare Creatures?

Adrenalin postupně klesá a jeho vyčerpání začne ohrožovat zdraví postavy. Doplňuje se především bojem a zabíjením monster, takže hra hráče aktivně nutí pokračovat v akci.

Je Samuel Pepys v Nightmare Creatures skutečná historická postava?

Ano. Samuel Pepys skutečně žil a jeho deník je důležitým svědectvím o Londýně 17. století a Velkém požáru roku 1666. Jeho spojení s Bratrstvem Hekaté a experimenty s monstry je ale samozřejmě fikce vytvořená pro hru.

Existuje Nightmare Creatures II?

Ano. Nightmare Creatures II vyšlo v roce 2000 pro PlayStation a Dreamcast a navazuje na události prvního dílu.

Existovalo Nightmare Creatures III?

Třetí díl byl ve vývoji a později práva na projekt i značku získal Ubisoft. Hra plánovaná pro PlayStation 2, Xbox a GameCube ale nikdy nevyšla.

Měl vzniknout film Nightmare Creatures?

Ano. Filmová adaptace byla oznámena v roce 2000, ale projekt se nakonec nedostal do skutečné produkce.